CK Příbram Fany Gastro (byť pod jiným jménem) vznikl v roce 1927. V současné době se závodníci našeho klubu věnují silničním disciplínám, cyklokrosu, závodům na dráze i horským kolům. 

CK Příbram Fany Gastro se věnuje i organizaci závodů, s níž má dlouholeté a dobré zkušenosti. Za dobu své existence, zejména v moderní historii, uspořádal řadu významných závodů. 

Například:

– čtyři etapy Závodu míru
– osm mistrovství České republiky v silničním závodě a cyklokrosu
– evropský šampionát tělesně postižených cyklistů
– klub je také spolupořadatelem mezinárodního etapového závodu Lidice, jediného tuzemského etapového podniku, který se zachoval po roce 1989
– každoročně pořádá závody Českého poháru

CK Příbram Fany Gastro se může pochlubit i významnými sportovními výsledky. 

Jeho cyklisté získali:

– osm titulů mistra světa
– dva tituly mistra Evropy
– více než dvacet titulů mistra republiky a mnoho dalších stříbrných a bronzových medailí. 

Trenéři klubu vychovali řadu reprezentantů republiky, z nichž někteří našli uplatnění i v profesionálním pelotonu (L. Lom v Itálii, Fr. Raboň v německém T-Mobile a další). V roce 2000 vzniklo při Cykloklubu Příbram Sportovní centrum mládeže pro Střední Čechy. Jako trenér v něm působil jeden z nejlepších cyklistů posledních let, rekordman v počtu startů na Závodě míru a mistr republiky František Trkal. 

Historie cyklistiky v Příbrami.

Většina lidí je v devadesáti letech na pokraji fyzických sil, ovšem příbramské cyklisty zastihlo významné jubiluem v té nejlepší kondici. Kontinentální tým Cykloklub Příbram Gastro Fany v roce 2016 dosáhl ve své dlouhé historii největšího úspěchu, když poprvé ovládl soutěž družstev v Českém poháru v silniční cyklistice.

S Příbramským klubem je velmi spjato jedno jméno, a to Jiří Wimmer, bývalý generální manažer klubu. Celou historii klubu se povedlo dát dohromady hlavně díky jeho pamětem.

Pojďme nyní zmapovat historii příbramské cyklistiky, její významné milníky, úspěchy, postavy a události pohledem pana Jiřího Wimmera.

Díl 1)

Psal se rok 1891, když se v hornické Příbrami objevilo první kolo. Nikdo už nezjistí, jestli šlo o proslulý vysoký velociped, kde bylo neustále s zvětšující přední kolo bráno jako pohonné, nebo o bicykl se zadním řetězovým pohonem, každopádně k dnešním speciálům mělo svým vzhledem, váhou a konstrukcí daleko. O rok později vznikl ve městě první cyklistický spolek a v roce 1898 další na Březových Horách. Nadšenci, kteří se v těchto spolcích sdružovali, se zabývali hlavně cykloturistikou a vyjížďkami po krajině. V té době už na českém území fungoval Český svaz cyklistiky, který se narodil v listopadu 1893 jako v osmé zemi světa. Připsal si jeden primát, protože 2. října 1897 jsme se stali první zemí, kde se bojovalo o domácí mistrovské tituly. Závodní cyklistika v Příbrami se začala rozvíjet až o tři desetiletí později, v roce 1927, ke kterému se datuje vznik klubu SK Příbram. Prvně se objevuje jméno Jindřich Wimmer (tatínek Jiřího Wimmera). Členy klubu byly především studenti vysoké školy báňské, kteří se zúčastňovali například 305 kilometrů dlouhého Heidemeirova memoriálu nebo populárního závodu Praha – Karlovy Vary – Praha a začali s pořádáním prvních závodů. Jeden z prvních závodů se uskutečnil na trati Kamýk nad Vltavou – Příbram, kam se jezdilo i z Prahy. Slávu příbramské cyklistiky tehdy kromě Wimmera šířili Kaizar, Pešek a Sakař.

Díl 2)

V době druhé světové války se činnost příbramského cyklistického klubu logicky utlumila, ale v 50. letech došlo k obrodě. Jejím iniciátorem byl pražský dráhař Miloš Pučálka, který přišel do uranových dolů pracovat jako geolog. Společně s Jindřichem Hojdanem, Pavlem Drtinou a Zdeňkem Andrštem, synem trenéra a pozdějšího předsedy hokejového svazu, vzkřísili pod hlavičkou Baníku Příbram činnost oddílu, který začal sbírat zásluhou příchozích závodníků Emila Bárty, Václava Maška, Františka Pátka a Stanislava Kiliánka první úspěchy, zatímco cyklistika v druhém příbramském klubu Spartaku zanikla. V šedesátých letech přivedl Pučálka do Příbrami československého reprezentanta Stanislava Ložkova, který pracoval v uranových dolech, závodil a staral se o mládež. V té době začínal závodit také Jiří Wimmer společně s Jiřím Kuchařem, Zdeňkem Šlehoferem, dráhařskou nadějí Jiřím Přibylem, Vlastou Bakovskym (dlouholetým členem klubu), Jaroslavem Střelou a Zdeňkem Fousem, pozdějším dlouholetým funkcionářem klubu a cyklistickým rozhodčím. Šedesátá léta byla velmi zajímavou kapitolou v historii klubu, když se díky zápalu Miloše Pučálky v Příbrami každoročně pořádaly závody a byl zde i dojezd etapového měření sil Napříč Středočeským krajem, dnešního závodu Lidice. V té době klub zasáhla tragická smrt příbramského cyklisty Jiřího Bárty, jehož život zmařil při tréninku neukázněný motorista na zbraslavské dálnici, který ho srazil autem. Smutné období prohloubila po odchodu Stanislava Ložkova v roce 1967 koncem šedesátých let stagnace příbramské cyklistiky, která na přechodnou dobu ztratila dobrou pověst i výsledky.

Díl 3)

Činnost oddílu se opět začala rozvíjet začátkem sedmdesátých let, kdy se závodní kariérou v roce 1972 seknul Jiří Wimmer. Zde přislo osudové, životní rozhodnutí v sedmadvaceti letech se začal věnovat výhradně funkcionařině a trenéřině, pořádat závody a budovat tým, jehož oporami byli Vladimír Polcar se Zdeňkem Šlehoferem. Oddíl pod vedením předsedy Josefa Prágra a za Wimmerovy vydatné pomoci začal s pořádáním mnoha významných závodů. Velké ceny UD Příbram v časovce jednotlivců, tradičního jarního podniku v Pičíně, pohárových závodů na okruhu v Solenicích, který se stal později i místem konání mistrovství republiky, a závodů Českého poháru v cyklokrosu na Březových Horách a domácího šampionátu v Rožmitále pod Třemšínem. Pozice příbramské cyklistiky sílila nejen na organizačním poli, ale i v pelotonu a v terénu. K Šlehoferovi s Polcarem dorostla silná generace odchovanců jako byli Roman Řehoř, Milan Tuháček, pozdější starosta města Josef Vacek, Luděk Zikmund, první příbramský mistr republiky v kategorii žáků a především Luboš Burda, jenž se v osmdesátých letech v barvách RH Plzeň stal vítězem závodů Bohemia, Okolo Rakouska a Králem Glossglockneru. Odchovance klubu postupně doplnili Vladimír Polcar, vítěz několika etap závodu Lidice, kde se prosadil i na celkové stupně vítězů, Ludvík Svoboda, jemuž se podle shody se jménem tehdejší hlavy státu říkalo prezident, a z Kladna přišel Luboš Lom, několikanásobný mistr republiky na dráze, olympionik a pozdější úspěšný profesionál. Vláďa Polcar byl vynikající vrchař. Když startoval za reprezentaci na Okolo Lucemburska, skončil tam o místo před pětinásobným vítězem Tour de France Bernardem Hinaultem. Luboš Lom jako jeden z prvních našich cyklistů přestoupil do profesionálního pelotonu, kde jezdil v dresu italské stáje Lampre. Startoval na Giro di Italia, mistrovství světa a veřejnosti nejvíc utkvěl v paměti při závodě Paříž – Roubaix, kdy byl čtyři a půl hodiny na obrazovce v úniku, i když ho nakonec po defektu sjeli.

Díl 4)

Rok 1980 se nesmazatelně zapsal do dějin příbramské cyklistiky. Příbram se stala etapovým městem 33. ročníku nejslavnějšího amatérského podniku Zavodu míru, když na stadionu Na Litavce hostila nejen dojezd 12. etapy ze Sokolova, ale zároveň druhý den časovku jednotlivců do vrchu na trati Solenice – Pečice. O tři roky později se našemu okresnímu městu dostalo pocty přivítat dojezd další etapy Závodu míru z Ústí nad Labem. Byla to velká akce. V roce 1983 dojezd na stadionu Na Litavce sledovalo patnáct tisíc diváků a další špalíry lidí po městě. Lidé mohli vidět tehdejší hvězdy amatérského pelotonu, Němce Ludwiga se Zabelem, Rusy Barinova se Suchoručenkem nebo naše závodníky Klasu se Škodou. Na startu byl také Španěl Miguel Indrurain, který do Příbrami přijel se čtyřicetiminutovou ztrátou. Dva roky na to přestoupil k profesionálům a v letech 1991 až 1995 pětkrát v řadě vyhrál Tour de France, k čemuž přidal dva triumfy na Giro di Italia. Historii cyklistiky dál psal i oddíl Baníku Příbram, který v osmdesátých letech sbíral úspěchy zásluhou Václava Vaška, jenž se po skončení vojenské služby v RH Plzeň stal mistrem republiky v Trutnově, a Tomáše Stránského, bývalého maséra fotbalistů Sparty Praha. Největší porci úspěchů v příbramském dresu posbírala dvojice Rusů Andrej Vedernikov, amatérský mistr světa 1981 z Prahy, s Andrejem Toporiščevem, který se zúčastnil mj. také závodu Okolo Španělska, dnešní Vuelty, kde v celkové klasifikaci obsadil 21. příčku. V té době Jiří Wimmer dělal asistenta trenéra Viktoru Kapitonovi u sovětského výběru pro mistrovství světa a Závod míru, takže měl o ruských závodnících přehled. Jedna skupina, která byla za úspěchy přeložená do Milovic, se připravovala pod jeho vedením a závodila za české kluby. Podle historek takovou tréninkovou morálku jako měli oni u nikoho dalšího nezažil. Snad jen Polcar se jim mohl rovnat. Pro ostatní byli velkým přínosem, protože u nich viděli, jak se dělá velká cyklistika.

Díl 5)

Začátkem devadesátých let se příbramská cyklistika musela vyrovnat se změnou společenských poměrů a rychle se zorientovat v novém prostředí, kdy skončila masivní státní podpora sportu. Klub to zvládl bravurně i za cenu toho, že často měnil název v návaznosti na jména sponzorů. Navíc se mohl opřít o výkony závodníků, kteří se rekrutovali z náborů pořádaných v rámci Zavodu míru. Byli to Pavel Braniš, Radek Nehéz, Zdeněk Šlehofer mladší, Jindřich Mařík, bratři Jan a Jiří Wimmerovi, Josef Jindřich, Pavel Čekal a zejména Martin Slaník, který svůj talent prokazoval už v ranném věku.  „Jako prvoročák skončil druhý v etapovém závodě Okolo Slovenska. Potom narukoval do RH Plzeň a po skončení základní vojenské služby přestoupil do Mantes, kde vyhrál dva závody Francouzského poháru,“ prozradil Jiří Wimmer, jenž stál v roce 1992 u vzniku prvního profesionálního týmu v republice Frut Ovo. Jeho barvy na čas oblékal také Otakar Fiala, jenž se po přestupu ze Slušovic blýskl triumfem v tamní Velké ceně. V té době se klub stal spolupořadatelem etapového zavodu Lidice, který se v domácím kalendáři díky němu drží dodnes. Byla to srdeční záležitost. Tam začal dělat první výsledky Polcar, zúčastňovali se ho Fous, Wimmer a Šlehofer. Jako všemu komunistickému, hrozil závodu konec, a tak se klub chopil  jeho pořadatelství spolu s panem Stehlíkem z Poldi Kladno. I když to bylo občas dramatické, udrželi ho při životě. Dalším významným závodem se roku 2000 stala také Velká cena Příbrami, zařazená do kalendáře Mezinárodní cyklistické federace UCI. Tento jednorázový závod se nakonec dožil desátých narozenin, poté skončil. Ale vraťme se k profesionálnímu týmu Frut Ovo. Jeho barvy oblékali například Petr Cirkl, mistr republiky v časovce jednotlivců, další držitel domácího titulu Jiří Sedláček, Jaroslav Tyr, Zdeněk Rubáš nebo Pavel Camrda. V roce 1993 se klub přejmenoval na Cyklo Bláha, po dvou letech se vrátil k názvu Cykloklub Příbram a poté na CK Příbram B.E.I., ovšem v domácím pelotonu na silnici i na dráhařských oválech stále patřil k nejlepším a nejvýznamnějším oddílům v republice. Aby ne, když v letech 1993 až 1995 stanul Petr Bauer jako prezident v čele Českého svazu cyklistiky.

Díl 6)

Ve druhé polovině devadesátých let došlo v Cykloklubu Příbram ke generační výměně. Postupně pověsili kolo na hřebík Jiří Wimmer, Josef Jindřich a Pavel Čekal. Dlouholeté opory týmu nahradili účastník světového šampionátu na dráze Tomáš Čapek, Jiří Krajíček, mistr republiky za motorovými vodiči Luboš Mazel, Pavel Mosinger starší a v mládežnických kategoriích na sebe začali upozorňovat Karel Vršecký, Ondřej Malý a David Hrnčíř. Po době výsledkového útlumu do Příbrami na přelomu století přišli Karel Kopr, Zdeňkové Machové, Zdeněk Kudrna a do popředí pelotonu se drali odchovanci Zdeněk Fous mladší, Martin Rufer, Pavel Foršt, Pavel Kopička a Mojmír Minx mladší, který dokázal vybojovat čtyři domácí mistrovské tituly na dráze. V roce 2000 vzniklo při Cykloklubu Příbram Sportovní centrum mládeže pro Střední Čechy, kterým prošli například pozdější profesionál v německé stáji T-mobile František Raboň nebo olympijský vítěz závodu horských kol z Londýna Jaroslav Kulhavý. Silné zastoupení ovšem měla příbramská cyklistika i v kategorii veteránů, kde zásluhou nezdolné bojovnice Bohumily Lomové a Petra Bauera posbírala mnoho titulů mistrů světa či Evropy na silnici.

Díl 7)

V roce 2005 přišel do Příbrami jako trenér někdejší československý reprezentant a rekordman v počtu startů na Závodě míru František Trkal, jenž začal tvořit silný tým postavený okolo odchovanců Antonína Lindy a Františka Paďoura, jehož sestavu dále tvořili Jakub Kratochvíla, Marek Volf a Jakubové Novákové. „Šlo o velmi úspěšnou generaci cyklistů. Linda s Paďourem od nás později přestoupili do nejlepší české stáje v Hradci Králové a Paďour do kontinentálního týmu Bora, v jehož dresu startoval v závodech Pro Tour. Kratochvíla s Novákem zase reprezentovali Českou republiku na mistrovství světa v italském Varese. V roce 2006 získal František Paďour  juniorský titul mistra republiky, o rok později skončil na domácím šampionátu silničářů druhý v kategorii do 23 let a v roce 2008 ovládl Český pohár v této věkové kategorii stejně jako příbramské družstvo. Stříbro získal rovněž Jakub Novák na mistrovství Slovenské republiky, kde navíc opanoval časovku jednotlivců. Zahanbit se nenechal ani jeho český jmenovec, který získal domácí titul v časovce juniorů a jízdu proti chronometru zvládl excelentně i na světovém juniorském šampionátu, kde obsadil 12. příčku. Navíc vyhrál Velkou cenu Příbrami. Jakub Kratochvíla ovládl etapový závod Tour de Vysočina a vybojoval stříbrnou medaili na domácím šampionátu v kategorii Elite. Marek Volf byl čtvrtý na mistrovství světa juniorů v Mexiku ve scratchi a do elitní desítky se prosadil i na evropském šampionátu juniorů na silnici. Všichni tito závodníci tvořili kostru kontinentálního týmu, který v Příbrami vznikl v roce 2007. Byla to nákladná záležitost, ale získali jsme status reprezentačního výběru a mohli startovat na lepších závodech po celé Evropě, kde jsme zčásti měli uhrazené náklady. Od roku 2008 tým nosil název CK Windoor’s Příbram. Ten přilákal do svých řad další skvělé cyklisty, vítěze Českého poháru Martina Boubala z německého Regensburgu, účastníka olympiády v Pekingu Slováka Romana Broniše, Rusa Maxima Toporiščceva a Jiřího Šíbla. Jednu sezónu příbramské barvy hájil Ondřej Sosenka, v té době světový rekordman v hodinovce. Po šestnácti letech u rakouské reprezentace se do Příbrami vrátil jako asistent generálního manažera kouč Jiří Mikšík.

Díl 8)

Hvězdné obsazení týmu se v roce 2010 změnilo na projekt nadějí do 23 let. Nejvýraznějšími postavami příbramské cyklistiky se stali bratři Jan a Pavel Stohrové s Markem Zaoralem a Janem Volfem, kteří se blýskli svými výsledky v Českém poháru do 23 let, kde mezi jednotlivci i družstvy pravidelně končili na medailových pozicích. Další odchovanec klubu František Sísr, se zaskvěl v roce 2012 titulem mistra světa ve scratchi. V roce 2014 oddíl sehnal silného sponzora Fany Gastroservis, pod jehož názvem postavil opět kontinentální profesionální tým, který zásluhou jednoho z nejlepších spurterů v republice Martina Boubala, Romana Broniše, Martina Hebíka, bratrů Stohrů a Pavla Grubera začal atakovat přední umístění v Českém poháru jednotlivců i družstev a sbírat úspěchy v jednorázových závodech po celé Evropě. Nejvýraznějším počinem těchto borců je triumf v Českém poháru družstev v kategorii Elite, což je největší úspěch příbramské cyklistiky. V dalších letech se Cykloklubu Příbram Fany Gastro pod vedením Jiřího Wimmera nepřestávalo dařit ani výsledkově. Mezi nimi se vyjímají domácí tituly juniorů v časovce jednotlivců i družstev, třetí příčka družstva mužů v Českém poháru, kde se na stupně vítězů vklínil mezi borce PSK Author Whirpool celkově bronzový Martin Boubal. Hned za ním skončil Jan Stohér a osmá příčka patřila Martinu Hebíkovi. Stejného umístění dosáhl Martin Boubal na mistrovství republiky v závodě jednotlivců.

Tým neustále pokračoval ve své činnosti i po konci zkušených borců, jako Boubala a Hebíka. Tým bohužel opustila i největší persona v osobě Jiřího Wimmera. V této době se na scéně objevil poprvé covid a tým i po pauze pokračoval ve výborných výkonech. Tomáš Jakoubek vybojoval stříbrnou medaily na mistrovství republiky U23 a Michal Schuran strávil celý závod elitní kategorie v úniku. Nezaháleli také naši odchovaci. Karel Vacek obsadil 12 místo na mistrovsví světa v Innsbrucku a poté okusil profesionální peloton. Mezi nejnovější úspěchy se řadí vítězství jeho bratra Mathiase v etapě UAE Tour, kde se stal nejmladším vítězem etapy závodu Pro Tour v historii.